Zámek Jestřebí

Uprostřed lesů, pár kilometrů od Stonařova jižně od Jihlavy, se nachází kouzelný areál bývalého loveckého zámečku Jestřebí, známého též jako Aleje či myslivna v Alejích.

Se jménem je trochu potíž, pročež na vysvětlenou – areál katastrálně náleží nedalekému Jestřebí. Název Aleje získal přeneseně podle lesních průseků – alejí, pořízených při jeho stavbě. Jméno se však vztahovalo nikoli na stavbu samotnou, ale na celý lesní komplex. Objekt tak byl posléze nazýván jak zámečkem Jestřebí, tak myslivnou v Alejích, zkráceně jen Alejemi.

Hvězdice sedmi přímočarých cest – Stonařovské́, Brtničanské́, Opatovské, Kněžické́, Jestřebské, Zelené a Tabulní – ústí na mýtinu, jíž dominuje patrová empírová budova zámečku, obklopená třemi hájenkami a dvěma otevřenými altány. Areál doplňuje stodola a dřevěné chatky bývalého rekreačního zařízení ČFVU.

Lovecký zámeček si mezi lety 1815-1817 zbudoval kníže Eduard Collalto, jehož rod (di Collalto e San Salvatore), patřící mezi nejstarší evropskou šlechtu, získal celé zdejší brtnické panství – zkonfiskovaný to majetek Albrechta z Valdštejna – roku 1623 výhodnou koupí od císaře Ferdinanda II. Collaltové do Alejí na lovy zajížděli až do roku 1945, kdy jim bylo brtnické panství rovněž zkonfiskováno na základě Benešových dekretů.

Český fond výtvarných umění zde zřídil rekreační středisko pro výtvarníky a v 80. letech celý areál rekonstruoval, bohužel – z dnešního pohledu – dosti nešťastně. Zanikla spousta původních prvků, přibyly dřevěné chatky, kříšťálové lustříky a pseudoperské koberce, místo dřevem se topilo akumulačkami.

Nadace objekt zdědila po zániku Fondu – zdědila však pouze stavbu bez pozemků, což pochopitelně znemožňovalo jak úvahy o prodeji, tak nutné investice. Dlouhý proces výkupu pozemků se završuje až v letošním roce (2010).

Roku minulého jsme zahájili celkovou rehabilitaci areálu. V prvé řadě byl opraven krov a položena nová střešní krytina. Kolegou Danielem Ebelem byla do své původní podoby pečlivě restaurována dřevěná ústřední věžička centrální budovy. Byla zpracována základní variantní architektonická studie obnovy celého areálu a projednána s orgány památkové péče (zámek je pochopitelně kulturní památkou).

V roce letošním se dokončuje první stupeň projektové dokumentace včetně studie ekonomické proveditelnosti. Přestože doufáme, že pro rekonstrukci se podaří získat dotace z Evropských fondů, vlastní provoz areálu musí být do budoucna finančně zcela soběstačný. Nekomerční aktivity, sloužící v souladu s posláním NČVU podpoře a prezentaci výtvarného umění, proto nutně musí být doplněny využitím komerčním. Záměrem Nadace je umožnit celoroční provoz areálu jak pro vlastní účely (studijní pobyty, workshopy, stipendilní pobyty, sympozia, instalace atd.), tak pro turistický ruch, školy, sousední obce i náročnější firemní klientelu (školící a rekreační středisko, wellness pobyty apod.).